Datum: 01.10.2017

Zeman versus Zeman

V září byla zveřejněna zpráva, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se odmítl setkat s prezidentem republiky Milošem Zemanem (Nejvyšší žalobce odmítl pozvánku prezidenta, Právo 29. 9. 2017 s. 3). Pro odlišení těchto jmenovců jsou užívány přídomky Malý Zeman pro nejvyššího státního zástupce  a Velký Zeman pro prezidenta republiky. Tyto přídomky hodnotím i jako odlišení jejich oficiálního i osobnostního významu. Malý Zeman porušil jedno z pravidel zdvořilosti mezi ústavními orgány. Prezident republiky je hlava státu a k prezidentu republiky se na pozvání chodí.

Zapadá to do toho, když se nejvyšší státní zástupce nechtěl dostavit do Poslanecké sněmovny, jejíž orgány prověřovaly zneužívání moci v trestním řízení, na kterém se podílelo státní zastupitelství. Hodnotím to tak, že nejvyšší státní zástupce se zřejmě obává, aby se nemusel zodpovídat z porušování zákona. Proto chce prezentovat sebe sama a Nejvyšší státní zastupitelství jako nezodpovědný a nekontrolovatelný orgán. Ale v demokratickém státě výkon moci podléhá kontrole a zneužití moci musí být trestáno.

Pobavil mne prezentovaný důvod. Je to prý proto, že nejvyšší státní zástupce chce být nestranný, když jeho úřad dohlíží na vyšetřování Lesní správy Lány. Srovnáme-li tento postoj Malého Zemana s tím, jak se bránil ustanovení nestranného dozoru nad vyšetřováním zločinů páchaných státními zástupci v podobě úřadu nepodléhajícího jemu, neboť by tento úřad měl dozorovat i vyšetřování nejvyššího státního zástupce. Tehdy za nestrannost Malý Zeman nebojoval. Bojoval za to, aby vyšetřování zločinů státních zástupců dále dozorovali jejich kolegové a mnohdy kamarádi. Demokratická politika musí trvat na vyvození odpovědnosti za zneužívání státní moci v trestním řízení. Policie a státní zastupitelství bez demokratické kontroly zde byly v 50. letech 20. století, což je spojeno s nejhorším obdobím zneužívání moci, nepočítáme-li německou okupaci. 

Malý Zeman podepsal 21. 7. 2017 protipolské prohlášení některých představitelů naší justice. Už za pradávna se říkalo: "Drzé čelo lepší než poplužní dvůr". Když jsem s polskými kolegy hovořil, jak vedení státního zastupitelství přehodilo dozor nad trestním řízením, aby jej dostali ti správní státní zástupci a ti si vybírali ty správné soudce, řekli, že něco takového by v Polsku nebylo možné, neboť generální prokurátor se musí za svou činnost zodpovídat a opozice má možnost veřejně v parlamentu žádat po něm vysvětlení a kritizovat případnou nezákonnost. Čachry v trestním řízení jsou v Polsku postihovány. Stejně tak je nemyslitelné, že by beztrestně byl Polsku na příkaz prokurátora zatčen polský občan s odůvodněním, že má být vydán do Íránu, kam být však bez svého souhlasu vydán nemůže. Polští kolegové nechtěli věřit tomu, že někdo vážně zatkl u nás našeho občana s odůvodněním, že má být vydán do Íránu. A když jsem jim řekl, že u nás v rozporu s dikcí zákona došlo k odposlechu komunikace obhájce s obviněným, a státní zástupce, který odposlech použil, je nadále státním zástupcem, neměli slov.

Když jsem polským kolegům řekl, že protipolské prohlášení podepsal předseda Ústavního soudu a předseda Nejvyššího správního soudu, kteří se dříve při své vládní činnosti podíleli na tom, že ministr spravedlnosti Motejl v roce 1999 bez konkrétních důvodů odvolal většinu předsedů krajských soudů a nejvyššího státního zástupce, nevěřícně kroutili hlavami, kdože to všechno Polsku káže o právním státě.

Související texty: 

Jmenování a odvolávání předsedů soudu v Polsku.

Zneužívání moci ve státním zastupitelství.

[ zpět ]