Hejtman Rozbořil a boj o právní stát

Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil odmítl rezignovat, přestože jej k tomu vyzvalo vedení sociální demokracie. Na kauze lze sledovat boj o fungování právního státu v represivních složkách. Vedení sociální demokracie tvrdí, že trestně stíhaný člověk má odstoupit, aby nezatížil volební výsledky strany. Ale demokratické politické strany musí podpořit i trestně stíhané, pakliže je otázka jejich stíhání spojena s obranou demokratických hodnot a právního státu. Pokud by trestní stíhání znamenalo automatický konec voleného funkcionáře, dá se policii a státnímu zastupitelství do rukou mocná zbraň. Každého veřejného činitele mohou profesně zlikvidovat tím, že začnou jeho trestní stíhání. Nakonec k odsouzení nedojde, ale po létech to nikoho zajímat nebude. Státní zástupce nenese právní odpovědnost vůči obviněnému a případnou škodu mu nahradí Ministerstvo spravedlnosti. Jde o klasický základ pro zneužití moci, kdy někdo mocí disponuje, ale nemá odpovědnost vůči těm, které svým používáním této moci poškodí. Paradoxní je, že státní zástupci jsou v jiné situaci. Jsou-li stíháni, dočasně se zprostí funkce a mají poloviční plat, což je víc než průměrná mzda většiny lidí. Ukáže-li se, že byli stíháni neoprávněně, doplatí jim stát zadrženou část platu. Post státního zástupce jim zůstává.

Trestní stíhání se může se stát každému. To, že někdo nespáchal žádný trestný čin, neznamená, že nemůže být trestně stíhán. A pokud bude jeho kauzu dozorovat Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, nepřekvapí, že bude o jeho vazbě rozhodnuto Okresním soudem v Ostravě. Státní zástupci si totiž mohou vybrat soud a dokonce i soudce. Že jste nikdy v Ostravě nebyli? Nevadí. I tak vás v Ostravě může soud poslat do vazby. Ukázalo se to na kauze Tluchoř, Fuksa a Šnajdr. Mnoho lidí nemá poslance rádo a tak jim to nevadilo. Ale může se to stát všem. Proto je boj za dodržování právního státu nutný. Lidé sami musí bojovat za svá práva. Ústavní soud totiž nad manipulací s příslušností státních zastupitelství a soudů pro přípravné řízení trestní zavírá oči. Jeho aktivismus v případě, když jde o posílení jeho moci či jeho platů, je zde v kontrastu s nečinností, když jde o práva lidí na to, aby v jejich přípravném řízení trestním rozhodoval zákonný soudce určený podle obecných a neutrálních pravidel a ne soud vybraný státním zástupcem. Je totiž logické, že si strana soudního řízení vybere soud, který ji spíše vyhoví a ne naopak.

Kauza ukázala, že probíhá boj mezi policejními složkami. Boj, který by nemohl probíhat, pokud by vláda měla situaci pod kontrolou. Je historickou zkušeností, že vymknutí policie a prokuratury z demokratické kontroly vedlo k zneužívání moci a policejním diktaturám. Většina vojensko-policejních chunt dělala převraty proti demokraticky zvoleným vládám pod rouškou boje proti zkaženému korupčnímu režimu. I dnes se boj s korupcí snaží využít část policie a státních zástupců k posílení vlastní moci. Kriticky hodnotím přesouvání příslušnosti soudů a státních zástupců. Je nutné se opakovaně ptát: Proč bylo trestní stíhání Jiřího Čunka dozorováno nepříslušným Okresním státním zastupitelstvím v Přerově, když se údajný čin stal ve Vsetíně? Proč byla kauza Davida Ratha dozorována zprvu nepříslušným Krajským státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem, když se skutek stal ve středních Čechách a případně v Praze. To by to středočeští státní zástupci nezvládli? Anebo šlo o přípravu kariérního postupu Lenky Bradáčové? A proč byla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová činná v kauze soudce Havlína, který byl stíhán za korupci, což nepatří do působnosti vrchních státních zastupitelství. Šlo o medializaci či byl jiný důvod? A proč stíhání předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové dozoruje okresní státní zástupce v Jihlavě, když jmenování její místopředsedkyně, za které je stíhána, proběhlo v Praze. Jde o právo nebo vliv solárních baronů, s nimiž Alena Vitásková bojuje, anebo jiný důvod a jaký?

Pokud hejtman Jiří Rozbořil má přesvědčení, že se nedopustil trestného činu, a stíhání chápe jako pokus o svou politickou likvidaci, je jeho postoj bojem proti zneužívání moci. Takový boj je hoden podpory. Oceňuji, že jej podporují sociální demokraté Olomoucka i jiní. I u něj jde prý o korupci a dozor trestního stíhání má podle práva vykonávat krajské nebo okresní státní zastupitelství, ne však Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Boj o právní stát je i bojem o nový zákon o státním zastupitelství, které je veden snahou legalizovat dosud nelegální manipulace s příslušností státních zástupců. Zákon chce vytvořit Speciální státní zastupitelství, které si bude moci po celé republice vyzobávat zájmové případy a vybírat si soud pro přípravné řízení z celého státu. Toto státní zastupitelství má ovládat část policie, ale bez důsledné demokratické kontroly. Naposledy jsme měli zvláštní státní zastupitelství v 50. letech 20. století. V jeho čele byl státní zástupce Josef Urválek proslulý z procesu s Miladou Horákovou a Rudolfem Slánským. Nekontrolované speciální útvary represivního aparátu byly často u počátku protidemokratických převratů. Státní zástupci na okresech a krajích zvládají svou práci. Úřad prokurátorské šlechty není potřeba. Boj proti zneužívání moci veřejnou kritikou je správný, byť i justice chrání sama sebe zneužitím moci. Příkladem je odsouzení spisovatele Émile Zoly za jeho kritiku justiční svévůle v otevřeném dopise prezidentu Francie Félixi Fauremu z 13. 1. 1898 při odsouzení kapitána Alfreda Dreyfuse za údajnou špionáž.

Související články:

Hejtman Rozbořil nemá zajištěn férový proces.

Žaluji vedení státního zastupitelství.

Obhajoba obhajoby.

Musí se bát všichni.

Nezákonnost trestního řízení a novináři.

Justiční kabáty ostudy.