Datum: 28.05.2013

Poklesek pana účetního

V článku Hrad vylepšoval platy mrtvými dušemi (Právo 27. 5. 2013 s. 1 a 7) je kritizováno, že v Kanceláři prezidenta republiky byly peníze určené na platy za neobsazená místa rozděleny mezi stávající zaměstnance. Miroslav Kalousek, který se přihlásil k profesi účetního, prohlásil, že to „v souladu s etikou a mravností není“. Článek kritizuje, že i když byly platy ve státní správě zmrazeny, mohly platy některých zaměstnanců růst.

V době úspor došlo k zmrazení či snížení objemu prostředků na platy. Vláda nechala na jednotlivých úřadech a organizacích, zda sníží platy plošně či úspory dosáhnou propuštěním některých zaměstnanců. To vychází ze zdravého rozumu, že z centra nelze řídit vše. Někdy mohlo být ušetřeno např. na strážní službě tím, že se uzavřel jeden ze dvou vstupů do úřadu, část vrátných se propustila a zbytku zůstaly platy zachovány či jim mohly růst. Postupuje se tak u neobsazených míst při rodičovské dovolené i dlouhodobé nemoci. Někde vedoucí nechtěl propouštět a plošně snížil platy, někde lidi propustil a ušetřené peníze přerozdělil. Například na soudech by bez přerozdělení ušetřených financí z neobsazených míst nemohly být napraveny nízké platy soudních zapisovatelek.

Určitá samostatnost vedoucích správních úřadů vychází z předpokladu, že v jednom centru nesídlí všeznalý centrální mozek lidstva, ale dobrá správa vychází ze znalosti místních podmínek. Od roku 2000 se u nás špatnou reformou veřejné správy rozjela nevídaná centralizace. Projevem toho je i rezort financí, kde byly finanční úřady zcentralizovány na kraj a byla zrušena krajská finanční ředitelství. Naopak v Praze vznikly nové úřady – Odvolací finanční ředitelství, Generální finanční ředitelství a samozřejmě zůstalo Ministerstvo financí. To je příklad centralizace správy. V okresech se úřady ruší a nové v Praze vznikají či staré bytní. Cílem je v Praze centralizovat finance na nákupy a možnost rozhodování téměř o všem na území státu.

Dobrý účetní by měl vědět, jaký je rozdíl mezi zmrazením konkrétních platů, což může stanovit jen zákon, a zmrazením celkových výdajů na platy. Dobrý účetní ponechá vedoucím organizačních složek státu rozhodnutí, zda plošně sníží platy každému, či se rozhodnou někoho propustit a ušetřené prostředky převést na platy jiných zaměstnanců. Pokud někdo útočí na jiného za praxi, která je běžná, rozumná a vládou dovolená, nejde o státníka ani dobrého účetního.
[ zpět ]