Datum: 17.12.2012

Volba prezidenta a Ústavní soud

Senátorka Eliška Wagnerová vyjádřila stanovisko, že Ústavní soud musí mít dostatek času na přezkum ústavních stížností neregistrovaných kandidátů do prezidentské volby i za cenu odložení voleb (JAN ROVENSKÝ: Ústavní soud musí mít dost času, i kdyby to odložilo volby. Právo 15. 12. 2012 s. 2). Řekla, že mu to „nikdo nesmí a nemůže vytýkat“, což je výrok, který nepatří do demokratického státu. Ústavní soud je státní orgán. V demokracii je každý státní orgán kritizovatelný. Vůči Ústavnímu soudu platí svoboda kritiky jeho činnosti i nečinnosti. Každý orgán v demokracii podléhá svobodné kritice. Někteří se snaží Ústavní soud zbožnit. To je pohanská snaha vytvořit si místo Božího práva nějaké zlaté tele, kterému se v právu všichni mají klanět.
Ústavní stížnosti nemají odkladný účinek. Nicméně pro náš Ústavní soud ústava neplatí. To dokázal, když zrušil roku 2009 ústavní zákon o předčasných volbách, čímž odňal občanům právo volit v již vyhlášených volbách, přestože ústava říká, že ústavní zákony jsou pro Ústavní soud závazné. Snad i nyní by někteří ústavní soudci využili možnosti a znovu občany zbavili práva volit v dalších volbách.
Krátké lhůty pro soudní přezkum jsou typické pro všechny volby. Pokud nyní Ústavní soud zmaří či odloží volby prezidentské, může ústavní stížnost kdokoliv využít pro zmaření voleb parlamentních či komunálních. Dosud Ústavní soud volby chránil i tím, že rozhodoval přednostně. V roce 1996 rozhodl v případě neregistrace senátorského kandidáta Jaroslava Šabaty v jeho prospěch na základě ústavní stížnosti, kterou jsem za něj podal, za 4 dny. Obdobně postupoval v dalších případech. V roce 1998 rozhodl o ústavní stížnosti proti zvolení prezidenta Václava Havla za 6 dnů. O ústavní stížnosti proti prohlášení neplatnosti voleb v Brně-Králově Poli v roce 2006 rozhodl za 15 dnů. Roku 2009 zrušil ústavní zákon o předčasných volbách za 16 dnů. Z judikatury Ústavního soudu je zřejmé, že když chce, rozhoduje volební věci rychle.
[ zpět ]