Datum: 10.07.2012

Lež Václava Moravce 2

Václav Moravec ve svých otázkách 8. 7. 2012 na ČT1 uvedl, že Mirek Topolánek pronesl slova, že když jde o vládu, musí nezávislost justice stranou. To je lež. Na to ihned reagoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek s tím, že daná slova Mirek Topolánek nepronesl.
Zajímavé je, jak Moravec pracuje s neúplnými informacemi, když v daném pořadu uvedl ve své polemice s ministrem spravedlnosti citáty z nálezu Ústavního soudu z 28. 6. 2011 Pl.ÚS 17/10 o tom, že státní zastupitelství je orgánem sui generis. Česky přeloženo „svého druhu“, což však lze říci o mnoha institucích – centrální banka, Nejvyšší kontrolní úřad nebo ombudsman jsou orgány svého druhu, ale i velvyslanectví nebo Hasičský záchranný sbor atd.
Moravec chtěl polemizovat s pravdivým ministrovým tvrzením, že státní zastupitelství není součástí moci soudní (justice), ale výkonné moci, což stanoví zařazení ustanovení o státním zastupitelství v naší Ústavě (čl. 80 Ústavy č. 1/1993 Sb.) do výkonné moci (hlava třetí Ústavy). Moravec neuvedl, že ve stejném nálezu Ústavní soud mimo jiné výslovně uvádí: „státní zastupitelství nevykonává soudní moc“ (bod 27 části VIIa odůvodnění nálezu) a „Státní zastupitelství je v Ústavě systematicky zařazeno do hlavy třetí upravující moc výkonnou, a to do části, jež se týká vlády (čl. 80 Ústavy)...“ (bod 31 odůvodnění) a dále „Jakkoliv na straně státního zastupitelství lze shledat řadu zákonných záruk nezávislosti a nestrannosti, přetrvávají rovněž prvky od soudní moci odlišující. Srovnej například prvky nadřízenosti či instančního dohledu (§ 11a, § 12, § 12c, § 12d, § 12e zákona č. 283/1993 Sb.) či podrobnou úpravu správy státního zastupitelství Ministerstvem spravedlnosti“ (bod 32 odůvodnění).
Proto také tímto nálezem Ústavní soud zamítl návrh skupinky státních zástupců, aby jim bylo po vzoru soudců zrušeno platové omezení, které se týká dalších zaměstnanců státu. Ústavní soud k tomu neshledal důvod, protože státní zastupitelství není součástí moci soudní. Tedy nález, jehož vytrženým výrokem Moravec argumentoval proti ministru spravedlnosti, dává ministrovi za pravdu, že státní zastupitelství je součástí moci výkonné. Chce-li to někdo změnit, musí změnit ústavu, obyčejný zákon nestačí. To by bylo tunelování ústavy.
Dne 20. 1. 2013 na ČT 1 uvedl Václav Moravec v Otázkách Václava Moravce výrok, že Václav Klaus vyhlásil v 90. letech útěk před právníky. To je lež. Žádné takové vyhlášení nebylo. Obecně je znám výrok, že ekonomové musí utéci právníkům, za jehož autora je uváděn ekonom a tehdejší politik Občanské demokratické aliance Tomáš Ježek.
Další výroky Václava Moravce dokazují jeho manipulativnost. V Otázkách 13. 1. 2013 důsledně uváděl, že státní zastupitelství za Renaty Vesecké zastavilo trestní stíhání jedné osoby ve věci Union Banky. Přičemž ve stejném vysílání bylo hovořeno o tom, že v roce 2010 byla podána obžaloba proti dalším osobám ve věci Union Banky. Zde však Moravec neuvedl, že i to bylo za Renaty Vesecké. Zastavení trestního stíhání i podání obžaloby bylo v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Renata Vesecká stála v čele nadřízeného Nejvyššího státního zastupitelství. Pokud by byl novinář objektivní, uvede stejně určité jméno, pokud jde o mediálně pozitivní a též i negativní věc. Nebo může zvolit druhou možnost a určitý vztah ke konkrétní osobě neuvede ani v případě pozitivního, ani v případě negativního dopadu. Zdůrazňovat však určité jméno ve spojení jen s mediálně negativním důsledkem a vyhýbat se mu, pokud by to bylo spojeno s mediálně pozitivním vnímáním (podání obžaloby) je projev osobních antipatií novináře a charakteristika špatné novinářské práce. Zdůrazňuji však, že pozitivní mediální vnímání podání obžaloby nemůže být určující pro státního zástupce. Ten musí rozhodovat podle práva a zastavit trestní stíhání nebo naopak podat obžalobu bez ohledu na to, co si o tom budou myslet novináři.
Typická ukázka Moravcovi manipulace je sestřih rozhovoru s Ivo Ištvánem, kde se vyjadřuje o možnosti vstupu náměstka vedoucího státního zástupce do konkrétní věci. Původně byl tento rozhovor použit v Otázkách 13. 1. 2013 proti bývalému náměstku vrchní státní zástupkyně Martinu Suchému. V následných otázkách 20. 1. 2013 byl vysílán rovněž, a protože v rozhovoru s Ištvánem není uvedeno konkrétně, o jakého náměstka jde, mohl Moravec vyfabulovat dojem, že jde o mne, jelikož jsem byl také náměstkem, ovšem na jiné instituci než vrchním státním zastupitelství.
Zajímavé je, že se Moravcovi nelíbí též má publikační činnost. Je směšné, že novinář kritizuje jiného za to, že píše články. Zřejmě si Moravec myslí, že svoboda projevu a šíření informací je jen pro něho. Je však pro všechny. Podstatou problému je, že obsah mých článků se některým nelíbí, kdybych patolízal Moravcovi, jistě bych kritizován za publikační činnost nebyl. Patolízat však nebudu. Žijeme-li v demokracii, nemůže se učitel práva ani státní zástupce bát publikovat články, byť se to určitým mocenským skupinám v médiích či justici nelíbí. Proto budu psát články jako nástroj veřejné kontroly pravdomluvnosti novinářů. V televizi se nemá lhát jako za Zelenky (generální ředitel Československé televize 1969-89).

Související články:

Lži Václava Moravce a daň pro Českou televizi.

Lež Václava Moravce 1.

Změna televizních a rozhlasových poplatků.

[ zpět ]