Vládní zákazy a licoměrnost pirátů, ODS a lidovců

Piráti, ODS, lidovci, STAN a TOP pomohli vládnímu ANO a ČSSD schválit pandemický zákon. Proti zákonu se vyslovila Trikolóra, SPD a KSČM.

Pandemický zákon měl nahradit nouzový stav. Skutek utek. Pandemický zákon platí a nouzový stav také. S vládou kolaborující opozice (piráti, ODS, lidovci, STAN a TOP) potvrdila schválením pandemického zákona rozsáhlé paušální zákazy vlády. Bez souhlasu s vládou kolaborující opozice pandemický zákon nemohl být menšinovou vládou prosazen. Působí komicky, když s vládou kolaborující opozice žádá vládu, aby zrušila zákaz cestování mezi okresy, zákaz nočního vycházení či pustila děti do školy.

Kdyby piráti, ODS, lidovci, STAN a TOP byli schopni působit v opoziční roli, mohli prosadit, že Poslanecká sněmovna může zrušit jednotlivá opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví. Mohl tak učinit i Senát. S vládou kolaborující opozice se o to nepokusila. Vláda Andreje Babiše je menšinová, ale získala piráty, ODS, lidovce, STAN a TOP. Ti sice vládu slovně kritizují, ale pandemický zákon vládě schválili a neučinili krok k tomu, aby Parlament vykonával účinnou kontrolu nad jednotlivými opatřeními vlády tím, že by je mohl rušit.

Místo toho poslanci a senátoři pirátů, ODS, lidovců, STAN a TOP jen žádají vládu, aby zrušila to či ono zbytečné omezení. Přitom některá jsou hloupá. Například, že na prázdné ulici musíte mít roušku. Kde nejsou lidé, nelze jiného člověka nakazit. Že to chce bývalý chvilkař a nyní ministr zdravotnictví za ANO Jan Blatný, vypovídá o jeho osobě. Že piráti, ODS, lidovci, STAN a TOP nenavrhli do pandemického zákona možnost zrušit takový hloupý příkaz, vypovídá zase o nich.

Je směšné, pokud poslanci a senátoři pirátů, ODS, lidovců, STAN a TOP, kteří hlasovali pro pandemický zákon, navrhují Ústavnímu soudu, že chtějí některé opatření zrušit. Žádný soud ve skutečné krizi demokracii nezachránil. Ústavní soud je názorově rozdělen a většinu podání odmítá z procesních důvodů, či rozhodne tak, aby jeho rozhodnutí nemělo faktický dopad, jako při zrušení omezení maloobchodu, vyhlášené až, když již platil zákaz obsahově stejný, ale formálně nový.

Spoléhat na Ústavní soud při hájení práv lidí je iluze. Každý si může sám zodpovědět otázku, kdyby tento Ústavní soud byl v Německu 1933, zda by zabránil nástupu Adolfa Hitlera k moci alespoň o jednu minutu. Pokud se však na Ústavní soud obrací poslanci a senátoři pirátů, ODS, lidovců, STAN a TOP, kteří dali obrovské nástroje moci menšinové vládě schválením pandemického zákona, aniž je spojili s účinným nástrojem parlamentní kontroly, jde o licoměrnost.