Datum: 09.03.2020

Bojujeme s chřipkou, ale za jakou cenu

Na následky tradičních druhů chřipky u nás ročně umírají až stovky lidí. Jde především o lidi starší a nemocné, kdy se zkomplikuje jejich zdravotní stav. Na světě ročně v důsledku tradiční chřipky umře několik set tisíc lidí. Tedy počet nakažených i mrtvých je u tradiční chřipky podstatně vyšší než u nového koronaviru - čínské chřipky. Přesto jsou nesrovnatelná opatření zasahující do práv lidí.

Koronavir aktivoval spící pravomoci státu v oblasti veřejného zdraví a hygieny. Jen lidé zabývající se správním právem věděli, jaká rozsáhlá práva má u nás stát v možnosti omezit svobodu pohybu formou karantény a uzavření celých oblastí. Taková práva má i veterinární správa v případě šíření zvířecích nemocí. Stát se musí chránit před nebezpečnými nákazami.  Nyní se projevilo, že jedním z nejsilnějších ministrů, který může zakázat lety, rušit společenské akce a uzavřít lidi do plošné karantény, je ministr zdravotnictví. Ovšem razantní opatření uzavírání celých oblastí a plošné karantény vznikly historicky proti velkým nákazám spojeným s rozsáhlou úmrtností - původně mor, později cholera, úplavice.

Lidé jsou smrtelní a umírají. S tím musíme žít. Ale lidé umírají na značné množství chorob a v nepoměrně větším množství se umírá na jiné choroby, včetně přenosných, než je koronavir. Více jich zemře při dopravních nehodách a zakážeme snad kvůli tomu auta? A více jich zemře na běžnou chřipku, která doprovází lidstvo od nepaměti.

Boj proti koronaviru doprovází největší omezení svobody lidí od roku 1989 v Evropě. Plyne z něj poučení, že budoucí nástup totality může být spojen právě s bojem proti nějaké zákeřné nemoci. A to je přece pro obecné dobro. Nebo ne? I Hitler si nechal schválit posílení pravomocí vlády zmocňovacím zákonem po požáru Říšského sněmu a boj proti žhářům je přece také pro obecné dobro.

Porovnejme projevy Grety Thunbergové v OSN a Europarlamentu a Adolfa Hitlera v Říšském sněmu a udělejme si úsudek každý sám. Porovnejme si počty úmrtí na různé choroby, včetně tradiční chřipky a koronaviru, a srovnejme vládní opatření zasahující život lidí u nás i jinde. Ekonomové již vyčíslují, co nás bude koronavir stát hospodářsky. Považuji však za nejvyšší cenu to, jak se stát naučí používat znovu objevené nástroje regulace pro omezení práv člověka.

Rozhovor Zdeňka Koudelky o vládních nouzových opatřeních. Otázky kladl Jakub Vosáhlo. Parlamentní listy 21. 3. 2020.

[ zpět ]