Datum: 23.08.2006

Jsme parlamentní republikou

Petr Uhl v textu Patálie s dvěma premiéry (Právo 22. 8. 2006) použil tvrzení, která jsou v rozporu s ústavou. Tvrdí, že prvorepublikový československý prezident byl silnější než dnešní a že jsme kancléřskou republikou. Při srovnání ústavy naší a československé z roku 1920 je zřejmé, že nynější prezident má silnější postavení než v prvorepublikovém Československu. Náš prezident má jen část svých pravomocí podrobenu povinnému spolupodpisu předsedy vlády, zatímco za první Československé republiky všechny akty prezidenta podléhaly povinnosti spolupodpisu premiéra. Rovněž např. dnes prezident se souhlasem Senátu jmenuje všechny soudce Ústavního soudu. Za první republiky jmenoval prezident s povinným spolupodpisem premiéra jen menšinu ústavních soudců a to ještě z předchozích návrhů Poslanecké sněmovny, Senátu a Sněmu Podkarpatské Rusi. Jak je Ústavní soud mocensky významná instituce rušící i zákony není třeba zdůrazňovat. Proto je důležitá pravomoc nad jeho složením.

Nebyly jsme a nejsme kancléřskou republikou. V ní má kancléř či jinak nazvaný předseda vlády výsadní postavení, když v sobě soustřeďuje rozhodování vlády. Ministři jsou na něm závislí a vláda prakticky provádí rozhodnutí svého předsedy. Kancléřská forma vlády se vyznačuje tím, že parlament přímo volí kandidáta na předsedu vlády a jen jemu vyslovuje důvěru či nedůvěru, nikoliv vládě jako celku. Takový systém se uplatňuje v Německu či Španělsku. V naprosté většině evropských státu, včetně nás, však existuje systém parlamentní demokracie s vládou jako kolektivním orgánem, kde premiér je jmenován hlavou státu bez předchozí volby parlamentu. Vláda má naprostou většinu pravomocí, o nichž je rozhodováno hlasováním ve sboru, kdy předseda může být přehlasován. Individuální rozhodovací práva premiéra jsou u nás nevelká. Premiérova faktická moc záleží na jeho osobním vlivu. I silní premiéři bývají ve vládě občas přehlasováni, stalo se tak i Miloši Zemanovi jako předsedovi vlády. V parlamentní demokracii vláda rozhoduje ve sboru, kde hlas ministra i premiéra jsou si rovny, a za rozhodnutí vlády nenese individuální odpovědnost premiér, ale vláda jako celek. V kancléřské formě vlády je nemyslitelné přehlasování premiéra, protože on, nikoliv vláda, odpovídá parlamentu.

[ zpět ]