Vláda chce ztížit vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou tak, aby sněmovna mohla vyslovit nedůvěru jen volbou nového kandidáta na premiéra. Opozice se totiž shodne na tom, že je proti vládě, ale již nemusí být jednotná v tom, kdo má vládu vést. Tento systém je v Německu, Španělsku i Slovinsku. Ale i německý Spolkový sněm může odmítnut návrh kancléře na vyslovení důvěry bez volby nového. Je

Petr Uhl v článku Ne prezident, ale vláda řídí stát (Právo 1. 9. 2011, s. 6) kritizuje prezidenta republiky za projev k zahraniční politice, kde měl výhrady vůči vládě. Ovšem stát neřídí prezident ani vláda. Každý státní orgán má jen tu moc, kterou mu přiznává ústava či zákony. Stát nemá jednoho ředitele. Moc je dělena mezi řadu státních orgánů. I v oblasti výkonné je dělena mezi prezidenta a vlád

Státní zastupitelství řadí ústava do moci výkonné. To je možné změnit, avšak ne obyčejným zákonem, ale změnou ústavy. Zákon může zavést personální a rozpočtovou autonomii státního zastupitelství na Ministerstvu spravedlnosti, jak navrhovalo Nejvyšší státní zastupitelství roku 2007, ale nemůže zavést nezávislost státního zastupitelství na výkonné moci jako celku. Takový zákon je bez změny ústavy ne

Prezident Václav Klaus 26. 7. 2011 odmítl v budově australského parlamentu bezpečnostní kontrolu při cestě na rozhovor s tamní televizí, která má v parlamentu studio. Byť jinak prezident uvedl, že při cestování leteckými linkami bezpečnostním rámem prochází (Václav Klaus: Zápisky z Austrálie 6, Na letišti vždy objeví můj kovový kloub, Právo 29. 7. 2011 s. 12). Důležité není samotné projití bezpečn

Ministerstvo zahraničí vydalo 21. 7. 2011 prohlášení, že: „Osoby zodpovědné za násilnou smrt lidí v období diktatur ve střední a východní Evropě se mají zodpovídat před soudem. V zájmu prosazení vlády práva je morální povinností každého evropského státu v těchto případech spolupracovat.“. Ministerstvo tak reagovalo na fakt, že Rakousko odmítlo vykonat litevský evropský zatýkací rozkaz vydaný na bý

Premiér Petr Nečas 18. 7. 2011 navrhl finanční ústavu. Nový ústavní zákon má zavázat vlády k rozpočtové odpovědnosti. Nástrojem bude rozpočtová strategie předkládaná vládou Poslanecké sněmovně. Když ji sněmovna dvakrát neschválí, požádá vláda o důvěru. Ovšem i dnes má každý státní orgán vykonávat svou moc s ohledem na zásadu ekonomičnosti. Správce v soukromé firmě i správce veřejných financí nemá

Ústavní soud odmítl zrušit snížení platu státních zástupců. Tak odmítl dát státním zástupcům i ostatním zaměstnancům státu ochranu, kterou poskytl soudcům. Rozhodnutí ústavních soudců bylo těsné a 7 vyjádřilo nesouhlas. Ústavní soud vystihl, že státní zastupitelství je u nás součást moci výkonné a ne soudní a též, že lze snížit platy zaměstnanců. Ale opustil základní zásadu liberálního státu – rov

S nepodepsáním i nevetováním novel zákonů o důchodovém pojištění a ochraně ovzduší prezidentem ožila debata z první Československé republiky, zda je podpis zákona jeho povinnost. Přední právníci Jiří Hoetzl a František Weyr odmítli nutnost prezidentova podpisu pod zákon, s nímž nesouhlasí. Opačný názor měl předseda Ústavního soudu Jaroslav Krejčí, který chápal podpis prezidenta jako ověření správn

S přistoupením Chorvatska do Evropské unie je debata o schvalování jeho přístupové smlouvy společně s výjimkou o závaznosti Listiny základní práv EU jen v souladu s úpravou těchto práv u nás. Jsou dohady, zda může opozice zkomplikovat přijetí Chorvatska, protože má většinu v Senátu a nesouhlasí s výjimkou k Listině práv.

Ústava stanoví, že souhlas Parlamentu ústavní většinou nebo lidu v referendu s

Stávky a demonstrace od 19. století doprovázejí dějinné události. Stávka neslouží jen k prosazení sociálních práv zaměstnanců. Je formou boje proti držitelům moci státní i ekonomické. Roku 1905 se stávkovalo za volební právo, v říjnu 1918 za Československo a v listopadu 1989 za demokracii.

Dnes právo na stávku zakotvuje Listina práv a svobod. Podrobněji zákon upravuje stávku z kolektivního vyjednáv

Exmajitel Diag Human Josef Šťáva prohlásil, že bývalý ministr zdravotnictví Bohumil Fišer 2000-02, který zemřel 21. 3. 2011, prý po něm žádal úplatek. S obviněním přišel po smrti Fišera, kdy už se nemůže bránit. Kdo Bohumila Fišer znal, ví, že šlo o člověka, jenž netoužil po bohatství, nezajímaly jej drahé obleky ani auta. Zná-li někdo jednání Bohumila Fišera a Josefa Šťávy a kritériem pro něj nen

Dne 7. 6. 2011 začal proces s bývalým islandským premiérem Geirem Haardem, neboť neudělal vše potřebné k řešení finanční krize na Islandu. Proces před zvláštním soudem 8 poslanců a 7 soudců je příklad právní odpovědnosti členů vlády. Ne jen politické odpovědnosti jako u nás, kdy vládě stačí většina v Poslanecké sněmovně a nemusí se ničeho obávat. Politická odpovědnost je z hlediska právního neodpo

Úřad pro hospodářskou soutěž udělil v květnu 2011 pokutu Liberci za špatné veřejné zakázky. Smysl této pokuty městu je pochybný, pokud nebude vyvozena odpovědnost konkrétních osob. Jestli město jen zaplatí pokutu, zatíží daňové poplatníky a fakticky nepostihne viníky. Zákon umožňuje vymáhat takové pokuty následně po těch, co je způsobili. Zaměstnanci obce odpovídají za škodu, kterou obcí způsobí,